Bonita

Bonita je odborný výraz pro schopnost a ochotu dlužníka splácet úvěr ve sjednaných termínech a v plné výši. Poskytovatel ji posuzuje před schválením úvěru — vychází přitom z příjmů, výdajů, závazků a úvěrové historie žadatele.

Co to znamená v praxi

Posouzení bonity, neboli úvěruschopnosti, ukládá poskytovateli zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pravidlo není jen formální — pokud poskytovatel úvěr poskytne osobě, u které úvěruschopnost neověřil nebo z výsledků posouzení vyplývá, že úvěr nebude schopná splácet, je smlouva neplatná. Klient v takovém případě vrací jen jistinu (zapůjčenou částku), ne úroky a poplatky. Cílem regulace je zabránit předlužování a chránit spotřebitele před úvěry, které by ho dostaly do dluhové pasti.

Při hodnocení bonity poskytovatel zkoumá několik klíčových oblastí. Příjmy — výši, pravidelnost a zdroj (zaměstnání na hlavní pracovní poměr má větší váhu než dohoda o provedení práce nebo brigáda). Výdaje — nájem, energie, výživné, splátky stávajících úvěrů. Závazky — kolik už klient měsíčně splácí a kolik volných peněz mu zůstává. Úvěrová historie — záznamy v registrech dlužníků, zejména zda klient v minulosti spoléhal na splácení v termínu. Osobní situace — věk, vzdělání, rodinný stav, počet vyživovaných osob. Z těchto údajů poskytovatel počítá tzv. disponibilní příjem a srovnává ho s plánovanou splátkou. Pravidlo, které mnozí poskytovatelé používají, říká, že součet všech splátek úvěrů by neměl překročit 30–45 % čistého měsíčního příjmu, ale konkrétní hranice se liší. Nebankovní poskytovatelé bývají méně přísní než banky, ale ani oni nesmějí poskytnout úvěr žadateli, jehož bonita je zjevně nedostatečná. Více o pravidlech najdete v textu jak funguje mikropůjčka.

Příklad

Modelově: žadatel má čistý měsíční příjem 28 000 Kč. Měsíční výdaje na bydlení (nájem, energie) činí 11 000 Kč, na potraviny a běžný provoz 7 000 Kč. Splácí spotřebitelský úvěr se splátkou 2 200 Kč. Zbývá mu disponibilních cca 7 800 Kč.

Žádá o novou půjčku se splátkou 3 500 Kč měsíčně. Po jejím schválení by mu zbývalo přibližně 4 300 Kč jako rezerva. Poskytovatel posoudí, zda je tato rezerva dostatečná pro nečekané výdaje (oprava auta, lékař, výpadek příjmu), a porovná údaje s registry dlužníků. Pokud klient v minulosti splácel řádně, žádost má dobrou šanci na schválení. Pokud by chtěl půjčku se splátkou 6 000 Kč, jeho disponibilní rezerva by klesla pod úroveň, kterou poskytovatel považuje za bezpečnou, a žádost by byla zamítnuta — i když „na papíře" by ji teoreticky utáhl.

Související pojmy

• Registr dlužníků — zdroj informací o úvěrové historii žadatele.
• Spotřebitelský úvěr — zákon, který posouzení bonity vyžaduje.
• RPSN — pomáhá určit, zda je sjednaná splátka přiměřená.
• Jak funguje mikropůjčka — proces žádosti a posouzení úvěruschopnosti.
• Jak si vytvořit finanční rezervu — praktické kroky ke zlepšení finanční stability.